Jak můžete jako lídr komunikovat s lidmi ve vaší firmě, abyste společně zvládli současné výzvy co nejlépe, ať už je to aktuální epidemie a preventivní opatření, nebo něco, co může přijít poté (ale doufejme, že nepřijde)?
Přináším několik tipů co dělat. Shromáždil jsem své zkušenosti, zeptal se několika svých přátel a vybral (subjektivně) pár bodů. Budu rád za doplnění a vaše názory v komentářích. Mé uvažování vystihuje toto:
Konkrétní body, které mi z toho vychází, jsou pod fotkou.
plavba na lodi La Grace, Středozemní moře, duben 2018
Komunikuje. Jasně, pozitivně, ale autenticky.
Představte si, jak vaše firma bude vypadat, až tím úspěšně projde (bude poučená? stmelená? svým způsobem posílená?) a nabídněte tento obraz lidem jako vizi.
Byl bych transparentní a nezakrýval vážnost situace, ale zároveň nezahlcoval detaily. Pokud bych potřeboval zavést nějaká nepříjemná opatření, vysvětloval bych, proč se to děje. Lépe přijímáme ta omezení, u kterých chápeme důvod.
Neuropsychologie: orientujte kolegy v tom, co se děje a jaké budou další kroky. Náš mozek se v možném nebezpečí nejdřív snaží zorientovat. Je to prastarý automatický reflex, a tím, že lidem pomáháte rozpoznat, kde je „šavlozubý tygr“ a naopak kde není, tak předcházíte reakci „útok – útěk“. Podporujete pocit bezpečí.
Nastavujte mysl (a slovník) na hledání řešení, ne na problém. Už třeba tím, že to rámujete jako výzvu, zásadní zkoušku, ale ne jako krizi. Jsme citlivější na vyhledávání problémů a potřebujeme dostatek pozitivních podnětů, abychom nebyli „krizí“ zaplaveni (negativity bias).
Naslouchejte.
Komunikace není sprcha, kterou polejete druhého vaším názorem a pak už nic. Je tam i druhá část: naslouchání. Vyžádejte si vyjádření svých lidí (král mívá rádce, kapitán prvního důstojníka) a berte v úvahu jejich názory. Zodpovědnost za rozhodnutí si ponechte, ale nasloucháním dostáváte zdroj kolektivní inteligence, podporujete zapojení všech členů týmu a vytváříte důvěru.
Dejte prostor dotazům a zejména se věnujte kritikům. Pokud v jejich hlase slyšíte agresi či nespokojenost, pravděpodobně se netýká vás, ale vyjadřuje jejich obavy. Zabírá empatie – podívejte se na věc jejich očima a zkuste odhadnout a pojmenovat možný zdroj jejich strachu. I když se netrefíte, otevřete dialog, ve kterém můžete ošetřit příčinu obav a obnovit pocit důvěry a bezpečí. (Nenásilná komunikace.)
Obětujte výsledky, ne lidi.
Tohle je důležité. Řada firem může v době propadu zvažovat propouštění nebo zpožďování plateb dodavatelům. Těžko můžu zvenku a bez odpovědnosti radit, ale jsem přesvědčen, že to by mělo být až na úplně – úplně nejposlednějším místě.
Ořežte co se dá, nenakupujte nezbytné věci, dokonce jděte příkladem a snižte odměny sami sobě. Dobré heslo pro takovou dobu je, že „lídři jedí poslední“ (Simon Sinek). Při poslední globální ekonomické krizi se některé firmy se zaměstnanci dohodly, že si všichni o něco sníží mzdy nebo úvazky, ale zachovají pokud možno všechna pracovní místa. A to je přesně příklad situace, kdy se smečka semkne k ochraně svých členů a důvěra jde obrovsky nahoru.
Držte se postoje tvůrce, ne oběti.
Oběť se vymlouvá na vnější okolnosti, hledá kdo za co může a očekává, že ji někdo zachrání. Tvůrce se soustředí na věci, které může ovlivnit. Pokládejte si otázku „co v tuto chvíli můžeme udělat my a co konkrétního pro to udělám já osobně?“ Tým bude věřit, že jste v tom s nimi a nebude se bát, že když půjde do tuhého, tak to hodíte na ně.
Sledujte své hodnoty.
Teď je správná doba oprášit si firemní a koneckonců i vaše osobní hodnoty. Lidé snadno poznají, zda jim mohou důvěřovat nebo je to jen marketingový cár papíru a opustíte je hned, jakmile to přestane být výhodné. Což by byl velký zásek.
Můžete zjistit, že některé hodnoty se dostanou do konfliktu a bude potřeba je nastavit jinak. Takový postup však musí být velmi citlivý. Přimluvil bych se za otevřenou diskuzi a sběr názorů. Následnou změnu musíte dobře vysvětlit, abyste se vyhnuli právě zmíněnému podezření, že hodnoty opouštíte hned, jakmile jste vystaveni prvnímu tlaku.
Pečujte o sebe.
Nezapomínejte na své vlastní zdroje energie. Vyčerpaní nebo nemocní nikomu nepomůžete. Je to to samé, jako když v letadle máte nasadit kyslíkovou masku nejdříve sobě, potom dětem. Emoce jsou nakažlivé, takže stabilizujte nejdřív sebe, až pak běžte vést ostatní.
Může být to v době zvýšeného tlaku těžké, ale držte si aspoň některé zvyky, které vás dobíjí energií. Zvažte procházku do lesa, choďte brzy spát a vyhýbejte se alkoholu, který blokuje zotavení ze stresu. Možná je to správný čas naučit se nějakou relaxační techniku nebo si dohodnout pravidelný rozhovor s někým, kdo vás může podpořit. Zde by mi víc seděla pečující terapie než na cíl zaměřený koučink (rozcestník viz například Nejste na to sami), ale vaše preference může být jiná.
Snad vám tyto tipy budou k užitku. Níže uvádím pár zajímavých zdrojů dalších informací.
