Působím v Prázdninové škole Lipnice, která už skoro 40 let dělá takové ty kurzy, kde se ve tři ráno brodíte bahnem a pak vám někdo pokládá krutopřísné otázky typu, co v životě vlastně chcete. Lidé se vracejí vyčerpaní, ale se spoustou zážitků a s novými přáteli. Navíc dostanou spoustu zajímavých úkolů v nesnadných podmínkách a leccos se z nich mohou naučit.
Pamatuju si, jak 22 účastníků dostalo zadání ve velmi krátké době vymyslet a vytvořit libovolný projekt. Ačkoli pracuji v různých týmech snad patnáct let, takhle vyostřené podmínky jsem asi ještě nezažil. Jenže díky jim bylo dobře vidět, co funguje a co nefunguje.
Zapsal jsem si tahle poučení:
Dostat se skupinou 22 lidí ke shodě a pak ji překlopit do konkrétních aktivit je hodně těžká práce. Už jen facilitace stojí hodně energie a tu je potřeba vidět. Ideálně na ni vyhradit jednoho sociálně schopného člověka, který nebude dělat nic jiného.
Plán stačí dopracovat na 80%, protože stejně budou věci, které jsme nepředvídali a na které bude potřeba reagovat za pochodu. (Plán vs realita: Saharská lekce ze strategií.)
Omezený čas je potřeba brát jako objektivní hranici, která prostě je. Nepanikařit. Je potřeba ze sebe dát to nejlepší za daný čas. Což není to samé jako odvést dokonalou práci.
Přenechá-li se prostor týmu, bude výsledek trochu jiný, než byla představa původních idea makers, ale obrovsky stoupne kapacita. Když někdo hlídá záměr (proč to děláme), ale jinak je velká možnost pro zapojení všech v týmu, tak to nakonec klapne. (Máte to ujasněno ve vaší firmě? Firemní PROČ.)
Ve skupině mohou být tendence neustále otevírat už odsouhlasené. To je neproduktivní. Nevracet se. Postup revidovat jen tehdy, pokud se původní ukáže jako nefunkční.
Nezbytné je zajistit angažovanost všech členů skupiny. Pokud někdo není zapojen, možná nedostává prostor nebo jsme mu ideu dostatečně „neprodali“. Ale pokud je v těchto ohledech vše v pořádku, tak pak je dobré se nezdráhat se nefunkčního člena zbavit včas – prostě nesouzní s námi či záměrem a třeba bude užitečnější někomu jinému.
Super, jak to sedí na cokoli, co od té doby děláme ve firmách.
